Podzimní výšlap se povedl

Nevím jak kdo, ale pro mě je podzim úžasným obdobím roku. Směs různých barev se nedá přehlédnout a když vyjde počasí a svítí sluníčko, vše se ještě více zvýrazňuje a krása zbarvených stromů dodává okolí mimořádný pohled. A přesně takový den plný sluníčka se nabídl pro účastníky výšlapu, který jsem připravil pro zájemce ze seniorských klubů Stříteže a Dobratic.

Očekávaným dnem byla středa 12.listopadu 2025. Jelo se vlakem a po trase postupně nastoupilo ve Stříteži, Hnojníku a Dobraticích celkem šestnáct účastníků! Výchozím bodem výletu byla konečná vlakové stanice Ostravice. Tam si nejprve vyslechli několik zajímavostí o této obci z mých úst, navzájem se konečně všichni pozdravili a potom se vyšlo po předem určené trase z nádraží po modré značce. Asi po dvou kilometrech se navázalo na tzv. Liščí stezku a na dalším rozcestí se objevila zelená značka a pro změnu Zaječí stezka. První část túry dostala seniory do vyšších poloh a mohli tak za sebou vidět Lysou horu, na své levé straně ve směru chůze pak druhou dominantu Smrk. Obě tyto hory má Ostravice ve svém erbu obce. Že se šlo v poněkud nižších výškách svědčí i název hospůdky Smrček od které se již šlo jen z kopce až na Čeladnou. Kolem Villy Cattaleya se to rychle skulilo velice rychle a na čeladenském kruhovém objezdu stačilo jen správně najít cestu k nádraží a skoro bylo vyhráno. Odměna pro všechny turisty přišla těsně před nádražím v Restauraci U Pařezu. Doslova jsme vybílili středeční menu, ale skvělý pán domácí nám všem nabídl další chuťovky k jídlu a spokojenost pak byla na obou stranách. Po důkladném posilnění ještě přišla společná fotka před dřevěným horalem a hajdy ke vlaku. Málem přišel pořádný trapas. Nepočítali jsme s tím, že na Čeladné bude na maličkém nádraží prodej lístku. Jen díky všímavosti jedné Dobratičanky se stihlo na poslední chvíli koupit jízdenky zpět. I tak se podařilo naší seniorské skupince zpozdit odjezd vlaku o tři minuty. To by mohli vyprávět ti, co muselo trnout u okénka výdeje jízdenek a vlak už stál na kolejích připraven k odjezdu. Nakonec se připojila poslední členka výpravy Jana a jelo se do Frýdlantu nad Ostravicí, kde se přestupovalo. Při tom nečekaném zmatku a menším zpoždění zbyla na přestup jen jedna minuta. Část střítežské výpravy si nevšimla vlaku hned naproti nástupiště a zamířila do podchodu. Tak tak se stačilo zavolat na osoby mizící po schodišti, aby spěchali honem zpátky do vagónu. Zbýval jediný poslední přestup ve Frýdku. Tam před správným vagónem raději čekal organizátor výletu a pro jistotu spočítal, jestli se vrací celá výprava. To už proběhlo bezchybně a po trase s výstupy na stanicích Dobratice, Hnojník a Střítež se podzimní procházka za výborného počasí ukončila. Zkrátka, vše nám to klaplo, jak se patří. Myslím, že mohu nejen za sebe konstatovat – podzim je nádherný! KaMoš