Projeli jsme Slováckem

Důchodci si zajeli na Slovácko

Autobusový zájezd podnikli koncem srpna senioři z Dobratic na Moravské Slovácko. Úlohy průvodce se skvěle zhostil bývalý ředitel dobratické školy Milan Thiel a pro účastníky připravil k prohlídce zajímavá místa. Klimatizovaný autobus byl skvělým místem k přepravě, protože teplotní rekordy stále byly na pořadu dne. První zastávkou jsme měli v Archeoskanzenu Modrá, který představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště – hradiska. Ještě před otevřením areálu využila většina účastníků k návštěvě kavárnu u parkoviště a po posilnění výbornou kávou i typickými koláčky se pak každý vydal podle svých představ na obhlídku terénu. Do skanzenu se vcházelo vstupní branou opevnění, aby pak následovala prohlídka celého areálu. Dřevěné sruby, potom zemnice s výrazně zahloubenou podlahou, nadzemní domy, pekárna, ale také hrnčírna, kovárna a také věž, ze které jsme mohli krásně vidět celou plochu hradiska. Návštěvníkům nemohla ujít pozornosti hned vedle umístěna sladkovodní a botanická expozice Živá voda Modrá. Po vstupu můžete ve dvou podzemních patrech vidět, jak vypadá svět pod vodní hladinou. Tunel pod vodní hladinou skýtá úžasnou podívanou například na vyzy velké, což jsou největší sladkovodní ryby na světě. Rybáři mezi námi jen s údivem koukali na líny, karasy, štiky a další různé šupináče. Radost pohledět bylo i na přírodní koupaliště, kde si mohl každý zájemce aspoň dát nohy do vody v parném létu. Všude kolem nešlo přehlédnout směsici různých rostlin na březích i ve vodě. Po obejití vodních jezírek zbývalo projít po vyvýšené lávce nad výběhem praturů. Další zastávkou se stal nedaleký Velehrad. Ve Velehradě jsme strávili nejvíce času. Než jsme totiž zavítali na prohlídku poutních míst, tak si všichni pochutnali na dobrém obědě v nedaleké restauraci. Potom si samotný Velehrad mohl každý prohlédnout podle svého zájmu a v panujícím vedru nacházeli příjemný chládek i klid především v románsko – gotické bazilice. Zajímavým místem uvnitř byl také panel s fotkami kněží, kteří byli v totalitní době za svou víru různým způsobem připraveni o život. A mezi nimi se objevilo také jméno dobratického Ludvíka Sobka ze Šprochovic. Jeho hrob můžete najít na dobratickém hřbitově. Poslední část zájezdu strávili výletníci v příjemném prostředí nedalekého vinařství u pana Švece. Ochutnávky některých druhů vín, něco k zakousnutí a též nečekané hudební okénko paní domácí na kytaře patřilo k pěknému završení čtvrtečního zájezdu. Ještě nakoupit nějaké to vínečko a pak už hajdy k autobusu a odjezd zpátky ke svým domovům. KM